Dobrá praxeFakultní nemocnice Olomouc

Dle ČSÚ bylo v roce 2010 na území ČR více než 15,5 % obyvatel starších 65 let, což je nárůst 2,4% během 10 let, což znamená, že v roce 2065 bude činit podíl již 32,2%. Predikce pro země EU předpokládá do 50 let prodloužení věku u žen o 9 let a u mužů o 10 let, avšak již nyní je vyšší věk u žen spojen v průměru s 20 lety stavu dlouhodobé choroby (u mužů 16 let). Projekt představuje příležitost, jak se vyrovnat s problémy stárnoucí populace, jak zajistit finanční udržitelnost sociálně zdravotního systému a jak co nejefektivněji využít potenciálu přibývajícího počtu starších lidí. Projekt se vymezuje k obdobným projektům tím, že integruje zájmy EU a nejnovější trendy v problematice stárnutí od nešpičkovějších lékařských center a univerzit v Evropě. Předchozí řešení: Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let pro roky 2003 – 2007 a 2008 – 2012, Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí (OSN) a Zásady OSN pro starší osoby.

Obr. 1 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v krajích ČR v roce 2014 a projekce pro rok 2030 a 2050.

Věkový vývoj v populaci, jak je uvedeno na obr. 1, jasně ukazuje, že otázka stárnutí populace je důležitým pojmem v rámci EU a predikce do dalších let jasně ukazuje na rapidně rostoucí vývoj podílu osob starších 65 let ve všech krajích ČR.

Samotné prodlužování věku obyvatelstva nemusí být spojeno s jevy, které by se negativně odrážely v kvalitě života seniorů a udržitelnosti zdravotních a sociálních systémů. Nárůst počtu seniorů dává vzniknout tzv. stříbrné ekonomice, která zahrnuje velmi široké spektrum ekonomických a společenských aktivit, včetně zaměstnanosti, vzdělávání, kultury a turismu. V rámci stříbrné ekonomiky jsou zaváděny také inovace a dobré praxe, avšak zaměření naší práce v tomto projektu je na oblasti, kde zdravotní vývoj jedince ve vyšším věku ho již začíná omezovat buď kvůli dlouhodobému stavu v určité chronické chorobě, nebo stavu křehkosti, který může být v libovolný okamžik pro seniora fatální; v každém z těchto případů se zhoršuje kvalita života seniora.

Průměrná délka života ve zdraví je v ČR významně kratší v porovnání s vyspělými zeměmi EU. Podle Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí MZČR je průměrná doba života ve zdraví (HLY – HealthyLifeYears) kratší o 9 let než ve Švédsku. Podle údajů do r. 2009 nemá vývoj HLY v ČR navíc pozitivní trend k žádoucímu prodlužování. Z následující tabulky je patrné, že nejvyšší průměrná doba života ve zdraví je zejména ve státech se silnou ekonomikou a to zejména v severských státech.

Z dobrých praxí, které mohou pozitivně ovlivnit nástup a progres chronické choroby, případně její postupný vývoj a soběstačnost seniorů, jsou nejvíce relevantní ty, které se orientují na prevenci, screening a včasnou diagnózu chorob, léčbu a péči a ty, které podporují nezávislý život a aktivní stárnutí.  Jelikož extenzívní přístup k poskytování péče, tj. zavádění opatření, které jen budou vyžadovat další materiální a lidské zdroje (například zřizovaní dalších institucí zaměřených na dlouhodobou péči, rozšiřování lůžkové kapacity a nasazení dalšího personálu), je těžko udržitelný, je vhodné se kriticky zaměřit na inovace s využitím informačních komunikačních technologií, které pomohou zlepšit organizaci a využití stávajících zdrojů a mohou do určité míry nahradit rutinní lidskou práci v místě bydliště ošetřované osoby bez nutnosti vždy cestovat, a to s eliminací negativ spojených s lidským faktorem, například pokud jde o přesnost, včasné upozornění a záznam proběhlých událostí.

Projekt se vymezuje k obdobným projektům tím, že integruje zájmy EU a nejnovější trendy v problematice stárnutí demonstrované špičkovými lékařskými centry a univerzitami v zahraničí.

Otázky stárnoucí populace a chronických chorob nejsou v ČR zatím na exekutivní úrovni řešeny s takovým nasazením, jaké lze pozorovat v rozvinutých zemích EU již více dekád. Existuje několik národních opatření a plánů, které se těmto otázkám věnují (např. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let pro roky 2003 – 2007 a 2008 – 2012), avšak k systémovým opatřením či dokonce reformám zdravotní a sociální péče zatím nedošlo ani v úvodním stadiu příprav. Ať už by taková opatření respektovala Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí (OSN) a Zásady OSN pro starší osoby nebo výsledky EIP on AHA, vždy by musela zahrnovat změny, které vyžadují celospolečenský konsensus a pozitivní akceptaci právě ve zdravotnickém a sociálním sektoru.

Světové trendy v dané oblasti zdravotních a sociálních služeb se vyznačují potřebou integrace služeb, posílením postavení pacienta, posílením úlohy prevence, vzděláváním od raného věku, zvýšenou úlohou komunit a blízkého okolí pacienta, resp. klienta, deinstitualizací péče a snahou o udržení seniora v jeho domácím prostředí. Dané je patrné také z aktuálních výstupů projektu.

Realita a specifické podmínky v ČR jsou neopomenutelným faktorem při posuzování jakéhokoliv inovativního opatření pro aktivní a zdravé stárnutí. Charakteristika podmínek v ČR je stručně popsána níže. Při posuzování dobrých praxí na bázi ICT se však při řešení projektu uvažuje i o budoucím vývoji, který v ČR může nastat a který v sobě s velkou pravděpodobností zahrne některé z výše zmiňovaných světových trendů.

Hlavním cílem projektu je analyzovat využitelnost evropských přı́kladů dobré́ praxe v oblastiaktivního a zdravého stárnutí́ a podpořit jejich přenos do praxe v ČR. V rámci projektu došlo k výběru a získaní́komplexních informacı́ o vhodných dobrých praxı́ ze zemı́ EU a ověřených poznatků z využı́vánı́nástrojů ICT pro zkvalitnění́ péče o populaci ve věku 65+ v ČR. Během projektu byla navázána a prohloubena spolupráce s tvůrci dobrých praxı́ v zemích EU, kteří́ nabízejí́ opatřenı́ k dalšímu šı́řenı́. Následně byly poznatky analyzovány, což vedlo k ověřenı́ jejich aplikovatelnosti v podmínkách zdravotnictví́ v ČR. V rámci projektu byly formulovány konkrétnı́ návrhy opatřenı́ pro jejich zavedenı́ dopraxe v ČR. Jedná se o soubor doporučení pro realizaci vybraných dobrých praxí v ČR, který doplňuje specializovanou mapu a slouží jako návod pro implementaci a využití vybraných dobrých praxí v ČR.Výsledky výzkumu byly rozšı́řeny na úroveň̌ ministerstev, krajů, municipalit aposkytovatelů zdravotní péče s cílem jejich maximálního využití v praxi.